CO JE NEJDŮLEŽITĚJŠÍ PŘI POSKYTOVÁNÍ PRVNÍ POMOCI

Aktualizace: dub 29

„Cílem první pomoci je záchrana lidského života, to je jasné. Neméně důležitá je ale taková první pomoc, díky které se pacient může vrátit zpět do plnohodnotného života. Uvedu to na příkladu, kdy si jeden pacient uříznul tři prsty na cirkulárce a svým vozem se rychle vydal do nemocnice na emergency, přičemž prsty zapomněl na dvorku. Zavolal proto své ženě, aby mu uříznuté prsty přivezla (aby je mohli v nemocnici přišít zpět). Po dvou a půl hodinách manželka konečně přijíždí na emergency a podává doktorovi sklenici se zakalenou, neprůhlednou tekutinou. Lékař se ptá: „Paní, co jste nám to přivezla?“. „No to jsou ty manželovy prsty, já je radši zavařila, aby déle vydržely“, pyšní se žena.“ Takto obvykle zahajuji každý kurz první pomoci. Při jejím poskytování opravdu chceme zachránit lidský život, ale je dobré to dělat tak, aby nebyl pacient poškozován více, než už je. Zavařené prsty jsou pochopitelně zcela znehodnocené a zpět je nepřišijou ani ve Vysokém nad Jizerou (špičkové pracoviště).


Název tohoto článku je trochu nadnesen, aby přilákal pozornost. Kdo už někdy první pomoc při opravdovém ohrožení života jiného člověka poskytoval, potvrdí, že situace nikdy není jako z učebnice a stres při záchraně života je obrovský, opravdu obrovský. A může vést ke zkratovému jednání (slyšela jsem o případu, kdy zachránce zaškrtil pryžovým zaškrcovadlem krvácející ránu na krku a poraněný zemřel - ne na vykrvácení, ale na udušení). Proto je nutné níže zmíněné rady doplnit o praktický kurz první pomoci. Čím více modelových situací (tréninku první pomoci) zažijete, tím více budete připraveni. To neplatí pouze pro laické poskytovatele první pomoci, ale také pro profesionální zdravotníky, kteří se běžně s pacienty v terénu, tedy v prvním kontaktu, nesetkávají. Nutnost tréninku platí také pro dobrovolnické složky, jako je například Červený kříž nebo další dobrovolnické rescue týmy (zde bych doplnila nepříjemným zážitkem jednoho kolegy, kdy zdravotníci dobrovolnické organizace čekali u člověka v bezvědomí s obličejem v bahně na příjezd záchranky – ne, nechat člověka v bezvědomí dusit se obličejem v blátě není normální, i když se bojíme „hlavně aby neměl něco s krční páteří“). Normální je šetrně takového pacienta otočit, aby měl dýchací cesty volné, nikoli ponořené v bahně a zkontrolovat, zda dýchá. Na bezdeší se totiž umírá.


Nyní už k samotnému nadpisu tohoto článku. V poklidu a bez stresu. Pokud bychom dokázali být při poskytování první pomoci v relativním klidu, zajistíme tyto 4 body:


  1. BEZPEČNOST

  2. ZÁSTAVA MASIVNÍHO KRVÁCENÍ

  3. UVOLNĚNÍ DÝCHACÍCH CEST

  4. ZAVOLÁNÍ 155 NEBO POUŽITÍ APLIKACE ZÁCHRANKA


Předpokládám, že tento článek budou číst lidé, kteří o první pomoci něco vědí a ti, kteří se na kurz první pomoci teprve vydají a zatím si nechají poradit :-). Někdo jiný by mohl namítnout, že je nejlepší vždy prvně zavolat kamkoli (třeba 112) a pak postupovat podle pokynů, ale…

(… ale pokud o první pomoci opravdu nic nevím a jsem zcela ztracen, opravdu zavolám rovnou nejlépe na 155, protože pouze tam mi bude dispečer poskytovat TAPP – Telefonicky Asistovanou První Pomoc a navede mě krok po kroku. Proč pouze tam? Protože vám telefon zvedne speciálně vyškolený zdravotník – ne policista, ne hasič, ale zdravotník, který TAPP a TANR (Telefonicky Asistovaná Neodkladná Resuscitace) poskytovat může – a především umí)


Pokud ale o první pomoci něco vím, tak je na prvním místě vždy BEZPEČNOST. V České republice mezi úkony zajišťující bezpečnost patří například: zastavení vozidla na správném místě, správné označení vozidla, reflexní prvky před vystoupením z vozidla, útěk před případným agresorem, rychlé opuštění kontaminovaného prostoru kouřem, požárem, plynem, dále třeba hození záchranné pomůcky do vody tonoucímu, ochrana těla a především sliznic před tělesnými tekutinami zraněného (použít rukavice),... Podrobněji se tématu BEZPEČNOST budu věnovat v dalším článku.


Před hovorem na linku 155 má také přednost ZÁSTAVA MASIVNÍHO KRVÁCENÍ. Než se operátorovi podaří správně vytěžit informace od volajícího (adresa události, co se stalo, jak se to stalo, apod.) vč. předešlého nalezení mobilu a vytočení linky tísňového volání, trvá to asi 60 – 90 sekund. To je na masivní krvácení příliš dlouhá doma. Je jednodušší vzít rychle něco látkového (ručník, utěrku, šátek, tričko) a pevně přitisknout přímo do krvácející rány a poté sáhnout pro mobil. Samozřejmě, pokud je zachránců na místě více, jeden telefonuje na 155 a druhý poskytuje první pomoc. Na organizaci a velení při poskytování první pomoci bude také samostatný článek. Pokud jde o masivní krvácení, zapomeňte na prvotní hledání lékárničky. Masivní krvácení je opravdový průser, proto nejprve přitlačte do rány nějakou látku (ručník, utěrku, šátek, tričko) a za stálého tlaku na ránu přemýšlejte, co dál. Pokud už je krvácení alespoň pozastavené, máte chvilku času na rozvahu. Následně je možné zajistit, aby někdo přinesl lékárničku a naložil se tlakový obvaz nebo dokonce tourniquet. O masivním krvácení vyjde další článek, ale rovnou zapomeňte na pomůcky, které jste viděli pouze na Youtube vysílané různými „tacticool nadšenci“, třeba pomůcky jako hemostatika, a používejte to, co ovládáte, co máte natrénováno. Ne vždy jsou rady různých youtuberů správné. Jeden z mých studentů tvrdil, že člověku v bezvědomí nacpe do pusy kostku cukru, kdyby měl náhodou hypoglykemii. Ptali jsme se, „proč???“. Protože mu to poradil nějaký slovenský bojový medik na Youtube. Aha! Nutno uvést, že člověku v bezvědomí se do pusy opravdu nic necpe. Pokud by měl skutečně problém s glykemií, vydrží dost dlouho, aby si počkal na záchranku. Pokud mu ale zacpeme dýchací cesty, mozek jde nenávratně do háje za 3-5 minut. Nenávratně.


A protože jde mozek do háje za 3-5 minut bez kyslíku, je dále nutné co nejrychleji UVOLNIT DÝCHACÍ CESTY. Člověk s neprůchodnými dýchacími cestami může být buď při vědomí, nebo v bezvědomí.


Pokud je při vědomí, znamená to, že se nejspíš něčím dusí. Často jsou to malé děti nebo senioři. V tom lepším případě začne takový dusící se člověk kašlat a těleso vykašle ven. Pokud je však takový člověk modrý, nedokáže říct jediné slovo a vydává maximálně sípavé zvuky, je nutné jej rychle předklonit a použít tzv. Gordonův manévr, který není ničím jiným, než údery otevřenou dlaní zachránce mezi lopatky dusícího se člověka. Pokud to nepomůže, může se u dětí nad 1 rok a ne-těhotných žen použít slavný Haimlichův hmat (stlačování nadbřišku). Obrázky napoví víc, praktický kurz první pomoci mnohem víc.


Pokud je v bezvědomí, může mít tzv. „zapadlý jazyk“. To není nic jiného, než že struktury kořene jazyka (a jazyk je opravdu velký, vzpomeňte si na takový hovězí jazyk na talíři), gravitací spadnou do dýchacích cest. Pak pomůže jediná věc – zaklonit hlavu a předsunout bradu pacienta. Pokud leží na zádech, prostě vytáhnete bradu pacienta ke stropu, to je takový můj obrat na kurzech první pomoci. Obrázky následují, kurz vás to naučí.

(Pozn. Neprůchodné dýchací cesty mohou být samozřejmě i z jiné příčiny – například laryngitida, anafylaktický šok, inhalační trauma, … Ale to se dozvíte v kurzech první pomoci.)


A pokud jsem na vše sám, mám tedy jen 2 ruce, pacient mi nekrvácí, ani se nedusí, je čas VOLAT 155 (místa ve městě s ulicí a číslem popisným) nebo použít appku Záchranka (místa v přírodě, která lze obtížně popsat). Proč 155 a aplikaci Záchranka, když jde opravdu o život, snad už chápete z textu výše, pokud však ne, určitě mi napište a já vám to ráda vysvětlím. Někteří sdílí názor, že je vždy nejlepší nejprve vytočit 155 a poté něco dělat, já si to ale nemyslím. Bylo to zmíněno již v jiných příspěvcích, ale pokud to lze, přepnu hovor na hlasitý reproduktor, aby byly volné ruce. Dispečerka zároveň slyší, co se na místě nehody děje. Ztráta velkého množství krve a mozek bez kyslíku je opravdu natolik závažný problém, že může pacient zemřít před příjezdem posádky záchranné služby. A to jsme v ČR, kde je doba dojezdu 20 minut.

A pokud stále ještě nevěříte na rychlou a kvalitní první pomoc nejprve bez pomůcek, zkuste nyní rychle doběhnout k nebližší lékárničce a roztřesenýma rukama co nejrychleji vyjmout správnou pomůcku pro ošetření krvácení. Někdo doma lékárničku ani nemá, někdo bude lovit tzv. hotový obvaz, někdo rozbalovat zavakuovaný izraelák, někdo tahat z pouzdra zaškrcovalo, někdo bude lékárničku dokonce tahat z batohu nebo ji hledat. Byli jste dostatečně rychlí? A to jsme doma, neběžíme ke zraněnému lesem, nezastavujeme bezpečně vozidlo, nezastavujeme na kole u kamaráda, co spadl z kola, nemáme na sobě rukavice, … Můžeme mít u sebe celý sklad zdravotnického materiálu, pokud však nevíme, jak jej rychle použít, je nám k ničemu.


Nakonec je text delší, než jsem chtěla, proto opakuji, že důležitý je praktický trénink. Na závěr snad pár TAKE-HOME MESSAGE:


  1. Nejdůležitější je bezpečnost, nezhorši situaci tím, že si ublížíš sám.

  2. Pokud vidíš masivní krvácení (a většinou je vidět na první pohled už z dálky), vezmi něco látkového a vtlač přímo do rány, krvácení aspoň pozastav.

  3. Když se někdo dusí cizím předmětem, musí se tento předmět dostat ven.

  4. Když je někdo v bezvědomí, musí mít zakloněnou hlavu, i kdyby byl pacient na boku.

  5. Když jde o zdravotní průser a jsi v ČR, volej 155 nebo použij appku Záchranka, ne 112, ne 158, ne 150.

  6. Zbytek záležitostí nejspíše vydrží, než přijede záchranka. Někdo by mohl vzpomenout také na „rychlost“ anafylaktického šoku, laryngitidy, apod. Ale o tom třeba příště…

  7. … v první pomoci není nikdy nic podle učebnice, proto jedině trénink…

  8. Pokud nám nehrozí nebezpečí, nikdo masivně nekrvácí, má uvolněné dýchací cesty a máme zavolanou pomoc, ihned se bez prodlevy věnujeme člověku, který nedýchá normálně a zahajujeme nepřímou srdeční masáž.

330 zobrazení1 komentář

© 2016 - 2020 První pomoc & Sebeobrana. Všechna práva vyhrazena.