JAK SPRÁVNĚ ODSTRANIT KLÍŠTĚ

Aktualizováno: čvc 21

Klíště – „nechat vyndat odborně na pohotovosti“, „vytočit pinzetou proti směru hodinových ručiček“, „vytočit po směru hodinových ručiček“, „radši počkat na rodiče dítěte, ať mu klíště vyndá on“, „klíště je dobré zakápnou olejem, aby se udusilo“… A spousta jiných rad, které vedou jen ke zvýšení rizika onemocnění lymskou boreliózou nebo klíšťovou encefalitidou. A zcela zbytečně. A taky spousta různých článků, které uvádí rozdílné a často špatné informace.

Na jednom z posledních kurzů Akutní stavy u dětí, který jsem pořádala v mateřské škole, mě překvapilo, že zdravotník, který školil vychovatelky MŠ přede mnou, zakázal vyndat dítěti klíště ve školce vychovatelkou a doporučil, ať klíště vyndají rodiče sami, až bude dítě doma… Lidé často nechávají úkon vyndání klíštěte:

  • „AŽ budeme doma“

  • „AŽ na chirurgickou pohotovost“

  • „AŽ bude dítě s rodičem“

  • „AŽ se najde někdo zkušenější“

Snad vám následující článek pomůže osvětlit, co klíště je, jak k němu přijdete, jaké nemoci přenáší, jaká je účinná prevence, proč je důležité jej vyndat ihned, co zjistím, že je přisáté a co nás zajímá asi nejvíc – JAK PŘESNĚ KLÍŠTĚ VYNDAT. A také, jak se chovat následně a jak se sledovat.


CO JE KLÍŠTĚ A JAK SE POHYBUJE

Klíště, v České republice nejčastěji KLÍŠTĚ OBECNÉ, je roztoč z čeledi klíšťatovitých. Živí se sáním krve (savci, ptáci, plazi). Je přenašečem mnoha chorob, mezi ty nejčastější a nejvíc obávané patří lymská borelióza a klíšťová encefalitida. Jako děti nás učili, že klíště leze po stromech a padá na nás z větví, ale tak tomu není :-). Klíště se pohybuje v trávě, udává se, že až 50 – 60 cm nad zemí. Pokud takovou travou projdete vy nebo váš pes, klíště se zachytí nejčastěji na vašich kalhotách, ponožkách nebo chlupech na noze. A nebo na psí srsti. Klíště tedy neobývá pouze lesy, ale také zahrádky a městské travnaté plochy. Klíště při svém pohybu po našem těle není cítit – nesvědí nás. A při zabodnutí do pokožky používá znecitlivující enzym, takže nás zabodnutí ani nebolí. A zabodává se bodákem, který má zpětné háky, proto klíště neodstraňujeme kroucením nebo točením.

Klíště je aktivní už od 5°C, má rádo vlhko, jsou aktivní nejvíce po dešti. Jejich sezona se udává březen – říjen a je jedno, jaká je denní doba.

hypostom


JAKÉ NEMOCI MŮŽE PŘENÉST A CO NEMOCI ZPŮSOBUJÍ - nejčastější


a) KLÍŠŤOVÁ ENCEFALITIDA – očkování existuje

Onemocnění způsobuje vir. Jedná se o zánět mozku a mozkových blan. Cesta přenosu je infikovaným klíštětem a to i při neopatrném odstraňování klíštěte domácímu mazlíčkovi. Ale také syrovým mlékem a nepasterizovanými mléčnými výrobky nakažených krav, koz a ovcí. Udává se, že už po dvou hodinách od doby, co se klíště přisálo, může dojít k přenosu nákazy. Inkubační doba není delší, jak 4 týdny, obvykle 1-2 týdny. Začíná jako běžná viróza nebo chřipka – bolest hlavy, kloubů, svalů, horečka,… Ale ve vážných případech může dojít i k obrně končetin nebo dýchacích svalů. Neexistuje specifická léčba, léčí se symptomy (příznaky): tlumení bolesti + horečky a řádná hydratace.

Zdroj online: https://www.ockovacicentrum.cz/cz/klistova-encefalitida#popis


b) LYMSKÁ BORELIÓZA – očkování zatím neexistuje

Vyskytuje se častěji, než klíšťová encefalitida. Původcem je bakterie a typickým příznakem je zarudnutí s centrálním výbledem v místě, kde bylo klíště přisáté. Inkubační doba je 3 – 32 dní. Přenos těchto bakterií do našeho těla z klíštěte vyžaduje čas, proto platí, že čím déle je klíště přisáto, tím je riziko přenosu vyšší. Některé studie udávají potřebný čas pro přenos bakterií jednu hodinu, ale jedna ze studií dokonce uvádí, že k přenosu může dojít v podstatě ihned. Příznakem může být kromě typického „fleku“ v místě přisátí také horečka, malátnost, únava, nevolnost či bolesti svalů a kloubů. Ve vážných případech dojde k zánětu mozkových blan. Pokud není onemocnění včas léčeno, může dojít k trvalému poškození kloubů, srdce, nervového systému nebo jiných orgánů. Léčí se antibiotiky.

Zdroj online: https://www.ockovacicentrum.cz/cz/lymska-borelioza


PREVENCE – VŽDY SE SNÁZ ŘEŠÍ PREVENCE, NEŽ NÁSLEDKY


a) PREVENCE: Nejlepší prevencí je takové chování, aby se klíště vůbec nepřisálo. Pokud tedy projdete vyšší travou nebo se pohybujete v lese, je dobré se čas od času pohledem zkontrolovat, především nohy od kolen dolů a klíště ze sebe sundat. Klíště je také schopno se k vám přiblížit ze psí srsti. Například já, mám doma psa, který má v sezoně účinný obojek proti klíšťatům, klíště se na psa díky obojku nepřisaje. ALE – pes v srsti klíště přinese domů a klíště se pak vesele pohybuje po bytě. Nejčastější cestou, jak se k vám klíště dostane je ale prostor mezi nohavicí a ponožkou, je tedy dobré zvážit použití světlých dlouhých kalhot aspoň, když jdete do lesa na houby a trávíte tam několik hodin. Když přijdete domů z rizikového prostředí, je dobré si vlézt rovnou do sprchového koutu nebo vany, tam si sundat a řádně prohledat oblečení. Sebe osprchujte a zkontrolujte (i pomocí zrcadla nebo partnera). Pokud stanujete, je dobré toto oblečení oddělit od zbytku, například do igelitové tašky a zavázat, aby klíště neputovalo po stanu až k vám, když spíte. Pokud už klíště přisáté najdete, pamatujte, čím dříve jej vyndáte, tím lépe – kvůli riziku přenosu onemocnění. Tedy klíště vyndáme hned, jak na něj přijdeme, klidně v lese. Desinfekci a malou pinzetu (viz. kapitola „jak klíště vyndat“) s sebou unosí každý.


b) KLÍŠTĚ A PRAČKA: Byla provedena řada pokusů, i při vyšší teplotě vody některá klíšťata přežila, nedostatek vzduchu jim zřejmě nevadí. Sušička nastavená na vysokou teplotu měla 100% účinnost.


c) REPELENT, BYLINKY, VITAMINY: Dále je možné chránit se repelentem, je jich mnoho, ale vždy přečíst informaci na obalu, aby byl repelent aplikován správně. Také pomáhají bylinky, například fenykl, odpuzuje klíšťata. A také je doporučován vitamin B, ale je třeba jej užívat dlouhodobě.


d) OČKOVÁNÍ: A další, skvělou volbou, je očkování proti klíšťové encefalitidě. Bohužel, proti lymské borelióze zatím neexistuje.


VYJMUTÍ KLÍŠTĚTE


Čím dřív vyndáme, tím snižujeme riziko přenosu nemoci. Čím dřív, tím snáz se vyndá.

  1. Nepoužívejte žádné oleje a masti, klíště byste jen podráždili, obsah střev by mohlo vyvrhnout do vašeho těla a tím by se zvýšilo riziko nákazy.

  2. Použijte správnou pinzetu, musí být co nejužší. Nepoužívejte žádné karty a plastové pinzety (obrázek níže), jsou příliš velké a klíště mohou rozmačkat a neuchopí jej tak, jak je pro správné vyndání klíštěte potřeba.

  3. Klíště uchopte pinzetou co nejblíže u vaší pokožky. Klíště vyndejte mírným (pomalu, ne trhnutím) tahem kolmo nahoru směrem od vaší kůže, nanejvýš použijte mírné kývavé pohyby. Žádné točení nebo prudké trhnutí. Nikdy klíštětem netočte, došlo by k odtržení hlavičky. Čím dříve klíště vyndáte, tím snáz to půjde. Po nějaké době - hodina-dvě se kolem sacího ústrojí klíštěte vytvoří obal, tzv. cement, takže klíště drží přisáté víc, než když je v rance zakotveno pouze mechanicky - zpětnými háky hypostomu.

  4. Ranku opět zakápněte desinfekcí, místo na pokožce si označte lihovým fixem nebo dobře zapamatujte.


POKUD KLÍŠTĚ NÁHODOU UTRHETE A JEHO „BODEC“ (odborně hypostom) ZŮSTANE VE VAŠÍ KŮŽI

Nic se neděje, zbytek klíštěte je možné vyndat doma za asistence lupy a pinzety nebo ponechat – tělo si poradí.


NÁSLEDNÉ SLEDOVÁNÍ SVÉHO STAVU

Dobře si označte nebo zapamatujte místo a datum přisání klíštěte (viz. kapitola o klíšťové encefalitidě a lymské borelioze).


LIKVIDACE KLÍŠTĚTE

Klíště je dobré brát jako „infekční odpad“, v domácím prostředí je možné ho zalepit třeba do izolepy, kde vyschne a vyhodit. Další variantou je zabalit klíště do papírového kapesníku a nechat shořet (nikdy nepodpalovat samotné, mohli byste se potřísnit jeho částmi. Někdo radí, abyste klíště dopravili k vyšetření mikrobiologem, abyste zjistili, zda bylo nebo nebylo infikované, odborníci ale toto tvrzení negují – nemá význam. K přenosu onemocnění při průkazu patogenů dojít mohlo a nemuselo.