JAK POZNAT, ŽE SE SRDCE ZASTAVILO
OBSAH ČLÁNKU
ÚVOD K TÉMATU ČLÁNKU
Zástava srdce – velmi závažný stav, při kterým je třeba jednat ihned. Při první pomoci je vždy na prvním místě bezpečnost zachránce. A to bez ohledu na závažnost stavu zachraňovaného. Bezpečností se v tomto článku zabývat nebudu, ale zde je odkaz na článek, který se právě bezpečností zabývá podrobně.
V kurzech první pomoci bývá na začátku velkou obavou účastníků, aby v reálné situaci dobře zvládli stlačovat hrudník. Při nácviku na figuríně sami uznávají, že 2 minuty stlačování hrudníku úplně stačí a pak je potřeba, aby je někdo vystřídal. Správnou výukou lze ale tuto dovednost naučit (správně zvolené místo stlačování hrudníku, pevná podložka, propnuté lokty, práce celého těla, správná frekvence a hloubka stlačování).
Správná technika stlačování hrudníku je zásadní pro to, aby byla resuscitace efektivní, aby byl mozek okysličován a abychom minimalizovali poškození hrudníku (snížili riziko „lámání žeber“).
ŘETĚZEC PŘEŽITÍ
Čím dříve s resuscitací začneme, tím vyšší šanci na přežití dáváme. U lidí, kteří jsou na místě jako první, vše začíná. Říká se tomu řetězec přežití:
Rychlé rozpoznání závažnosti situace a přivolání zdravotnické záchranné služby.
Časné zahájení neodkladné resuscitace přítomnými. Pokud je k dispozici AED (automatizovaný externí defibrilátor), měl by být použit i neškolenými laiky (úloha operátora ZZS).
Převzetí postiženého profesionálními zdravotníky a jejich postupy.
V postupech z roku 2025 je zvláštní důraz kladen na téma přežití, zotavení a kvalitní návrat zpět do běžného života.
ROZPOZNÁNÍ ZÁSTAVY OBĚHU
Kromě správné techniky resuscitace by ale výuka měla být zaměřena také na včasné rozpoznání zástavy oběhu. S tím už dnes dokáže na dálku pomoci také dispečer linky 155. Jak ale rozpoznat, že se jedná opravdu o malér a neztrácet drahocenný čas? Jak poznat, že se srdce člověka zastavilo? Mohou nás potkat 3 scénáře:
Nalezneme bezvládného člověka, jak leží na zemi. Také může být sesunutý v křesle, ležet v posteli nebo být svěšený v bezpečnostních pásech vozidla. Takový člověk nespí, ze spánku ho tedy nelze probudit. Takový člověk na nás nereaguje.
Další možností je, že ztrátu vědomí přímo vidíme. Stane se tak před námi, člověk „zkolabuje“. Je to spatřená zástava nebo spatřený kolaps. To je ta „lepší“ varianta, protože zde při správně poskytnuté první pomoci nemusí být žádná časová prodleva. Je jedno, jestli zkolabuje zcela zdravý člověk nebo kolegyně, která zrovna drží dietu, nejí a omdlévá každý týden alespoň dvakrát. Ke všem, kteří před námi zkolabují, musíme přistupovat tak, že se může jednat o zástavu oběhu.
Také se může stát, že v úvodu srdeční zástavy člověk krátce zakřečuje. Proběhnou u něj křeče, o kterých bychom si mohli myslet, že se jedná o epileptický záchvat. Tyto křeče jsou způsobeny náhlým nedostatkem kyslíku v mozku bezprostředně po zástavě srdce. Nejedná se o klasickou epilepsii. Křeče jsou obvykle krátké (desítky sekund) a samy odezní. Při křečích nic nevkládáme do úst pacienta, nesnažíme se křečím bránit. Pohlídáme, aby postižený nespadl například ze schodů nebo z křesla, na kterém před křečemi seděl. Jakmile ale křeče odezní, musíme k němu přistupovat jako k člověku v bezvědomí, pokud se nezačne po křečích ihned probírat k vědomí.
Křeče a následné lapavé dýchání (gasping) jsou dva nejčastější jevy, které laika zmatou a vedou k chybnému závěru, že o zástavu oběhu nejde.
OVĚŘENÍ STAVU VĚDOMÍ
Pokud přestane pracovat srdce, dříve či později dojde také k zástavě dýchání. A aby byla první pomoc co nejjednodušší, u člověka v bezvědomí jako laici ověřujeme právě stav dýchání. Nikdy se nesnažíme nahmatat puls. Hledání a hodnocení pulsu je pro nezkušeného zachránce velmi obtížné.
Vždy se nejprve rozhlédneme a ujistíme se, že nám ani postiženému nehrozí žádné další nebezpečí (např. doprava, pád předmětů, elektrický proud, agresor). Bezpečnost je na prvním místě.
Na člověka v bezvědomí promluvíme, zatřeseme jeho rameny, snažíme se ho probudit. Pokud se toto nepodaří, je nutné uvolnit dýchací cesty a ověřit stav dýchání. V tuto chvíli by měl také někdo další zavolat na linku 155 (nebo použít aplikaci Záchranka) a přivolat pomoc. Pokud jsme na místě jako zachránci sami, je s výhodou aktivovat na telefonu hlasitý hovor, abychom si uvolnili ruce.
UVOLNĚNÍ DÝCHACÍCH CEST
Nejoptimálnější je, když postižený leží na pevné podložce na zádech, abychom k němu měli dobrý přístup. Tahem za bradu otevřeme ústa a podíváme se, jestli v nich není překážka, která by mohla dýchání bránit. Pokud je tam jídlo, předmět, vyndáme jej. Provedeme záklon hlavy. Ten provedeme tak, že dáme prsty jedné ruky pod bradu a druhou ruku na čelo postiženého. Tahem a tlakem bradu zakloníme tak, aby brada směřovala vzhůru.
Důvodem, proč se záklon hlavy provádí je to, že se kořen jazyka může u člověka v bezvědomí posunout mírně dozadu o zadní část ústní dutiny a tím zablokuje vstup do dýchacích cest (to se někdy označuje termínem „zapadlý jazyk“).
Za stálého držení záklonu hlavy své ucho přiložíme k ústům pacienta a 10 sekund se díváme na jeho hrudník.
ZJIŠTĚNÍ STAVU DÝCHÁNÍ
U člověka, který dýchá, slyšíme proud vydechovaného vzduchu, cítíme jej na tváři a vidíme, že se hrudník zdvihá a zase klesá. Za dobu 10 sekund musíme rozpoznat normální dýchání – hrudník se zvedá a zase klesá. Postižený dýchá „stejně, jako my“. Pokud je tam cokoli jiného (hrudník se nezvedá, dýchání je „divné“, lapavé, nepravidelné), neprodleně stlačování hrudníku zahájíme. Pokud jsi nejsme jisti, nemusíme se bát, operátor linky 155 nás navede a s naší pomocí dokáže zjistit, zda je dýchání v pořádku.
U více než 40 % osob se srdeční zástavou se objevuje lapavé dýchání (gasping). Jedná se ovšem o reflexní stahování dýchacích svalů, kdy již nefunguje činnost srdce. Jak lapavé dýchání vypadá: dýchání může být sotva znatelné, chrčivé, postižený lape po dechu jako ryba na suchu, mezi nádechy jsou nápadné dlouhé intervaly. Toto neúčinné dýchání postupně mizí.
DÝCHÁNÍ A POUŽITÍ AED
Vycvičení zachránci také měli provádět dýchání z úst do úst (i s použitím resuscitační masky). Nedílnou součástí resuscitace je použití AED (automatizovaného externího defibrilátoru), pokud je k dispozici. O AED vyjde článek později a bude zde doplněn. Tento přístroj, pokud je dispozici, je nedílnou součástí resuscitace. Jde o jediný účinný způsob, jak pomocí něj „restartovat“ srdce při nejčastější příčině srdeční zástavy (fibrilace komor – srdce se jen chvěje, ale do těla nevypuzuje žádnou krev). K jeho použití není nutné, aby byl jedinec vyškolen. Je to však s výhodou, protože se dokáže rychleji zorientovat.
There is definately a lot to learn about this topic. I love all of the points you’ve made.