Každý rok jsou evidovány stovky případů otrav oxidem uhelnatým, jejichž nejčastější příčinou je nedostatečná údržba plynových spotřebičů v domácnostech. Je obecně známo, že k těmto otravám dochází nejčastěji v zimních měsících, ale také vysoké teploty přinášejí nebezpečí. Extrémní teploty, které jsou venku i v místnostech, zhoršují tahové podmínky a místnosti tak lze jen obtížně větrat.
Jedovatý plyn, oxid uhelnatý, vzniká při nedokonalém spalování látek, které obsahují atomy uhlíku. Nebezpečný je především pro své vlastnosti, protože je bez barvy, zápachu a je nedráždivý. Další, pro nás nejvýznamnější vlastností, je jeho působení v krvi. Za normálních okolností vdechuje jedinec vzduch s minimálním množstvím oxidu uhelnatého a kyslík, který je ve vzduchu obsažen, se naváže na krevní barvivo hemoglobin, díky čemuž může být kyslík transportován do těla a jedinec tak dýchá. Pokud se však ve vzduchu objeví oxidu uhelnatého více, naváže se na hemoglobin pevnější vazbou a kyslík tak zkrátka nemá šanci.
Základem úspěšné laické i profesionální pomoci je spojit si skutečnost, že zasažený jedinec se nachází v prostoru, který by mohl být zamořen oxidem uhelnatým, s příznaky, které jedinec vykazuje. Příznaky nastupují postupně, objevuje se bolest hlavy, mírná dušnost, snížená zraková ostrost, nápadně červené sliznice a nevolnost. Při dalším působení oxidu uhelnatého se pak objevují závratě, ospalost a bezvědomí s celkovým rozvratem vnitřního prostředí jedince.
Je třeba zaměřit se na úrazy a kolapsy v koupelně, jednalo se skutečně o uklouznutí? Není pravděpodobné, že by unikal oxid uhelnatý? Má obtíže více lidí a zvířat v rodině? Také pozor na děti! Děti (a zvířata) budou mít projevy dříve. Dítě již může být v bezvědomí, zatímco dospělý jedinec může mít teprve bolesti hlavy. Kazuistika z praxe: Dcera byla matkou nalezena v koupelně v bezvědomí, při hovoru na linku 155. Dispečerka 155 správně vyhodnocuje, že by se mohlo případně jednat o otraxu oxidem uhelnatým, matka udělá otevřenými dveřmi a okny v bytě průvan a přijíždějící posádky ZZS a HZS skutečně detekují koncentraxi oxidu uhelnatého unikajícího z karmy.
Pokud zachránce jen pomyslí na to, že by se mohlo jednat o otravu oxidem uhelnatým, je nutné, aby zasažené osoby vyvedl z kontaminovaných prostor, a to co nejrychleji. Zasaženým osobám i zachránci by se pak mělo dostat čerstvého vzduchu. U osob v bezvědomí je nutné zajistit průchodnost dýchacích cest záklonem hlavy a kontrolovat jejich dýchání. Zavolání záchranné služby a hasičské jednotky je vždy nutné. Léčba zasažených jedinců poté probíhá na jednotkách intenzivní péče za monitorace životních funkcí a podávání kyslíku maskou. U závažných případů se pak pacienti léčí ve speciální hyperbarické komoře, kde je kyslík podáván pod větším atmosférickým tlakem než v normálním prostředí. Pokud není možné osoby vyvést z kontaminované oblasti, je nutné vytvořit co největší průvan, otevřít okna a dveře.
Základem je však předcházení otravám oxidem uhelnatým, tedy instalovat spotřebiče v souladu s návodem od výrobce, jejich pravidelný servis a kontrola. Zbytečnou investicí není detektor oxidu uhelnatého.