JAK VYPADÁ MASIVNÍ KRVÁCENÍ V REÁLU

Aktualizace: dub 13

(V ČESKÉ REPUBLICE)

Rozmohl se nám tu takový nešvar... Někdo objevil, že existují hemostatika (jednoduše gázy napustěné látkou, která zastaví krvácení) a armádní zaškrcovadla. Obojí je super věc a opravdu funguje, pokud zachránce ví a umí, jak. Bohužel se k tomu začaly také objevovat kurzy, které neučí nic jiného - jen krvácení ihned zastavit zaškrcovadlem a nebo do rány nacpat hemostatika, bohužel, školitelé buď nikdy neviděli realitu první pomoci na ulici, nebo ji ani vidět nechtějí. I když je zaškrcovadlo i hemostatikum super věc, musí být použito v indikovaných případech a správně. Často se jejich použití vyučuje v kurzech TCCC, TECC nebo CLS, které jsou určeny pro ozbrojené skožky a předpokládají postytování první pomoci také pod palbou. Jsou to opět skvělé kurzy, ale pokud se opravdu chcete věnovat první pomoci, nezapomínejte i na jiné stavy a poranění, než je masivní krvácení. Níže popisuji, s čím se na ulicích i domácnostech v ČR nejčastěji setkáte.

Na rozdíl od resuscitace, jejíž postupy jsou zcela přesně definované a popsané v Guidelines pro resuscitaci s obnovením každých 5 let, nemá první pomoc u masivního krvácení "úplně zcela jasný postup". Proto záleží na publikaci, kurzu nebo článku na webu, který si vyberete. A tak můžete shledat, že různý autor/školitel sdělí: „prvně tlakový obvaz, poté zaškrcovadlo“, „použij jen tlakový obvaz, stačí to“, „použij vždy radši rovnou zaškrcovadlo, kdyby náhodou“ a jeden významný lékař, zkušený praktik s praxí více jak 40 let uvádí takové desatero první pomoci, ve kterém se říká: „Zaškrcovadlo nepoužiješ!“. V následujícím textu popíšu, bez emocí, jak to reálně vypadá v terénu v České republice. Ta zmínka o ČR je důležitá. V závěru pak k tomu napíšu nějaký komentář, ten bude spíše osobním názorem, nikoli faktem.

V REÁLU: Předně, všude slýchávám, jak jsou laici vystresovaní, že toho moc nezvládnou, že jim vadí pohled na krev… A světe div se, oni ti laici na místě události fungují skvěle, kam přijedu, tam provádí stlačování hrudníku, zajistí, aby babička, která upadla na ledovce, byla do příjezdu záchranky v teple, krvácení zavážou, posádku přesně navedou a podobně. Nedávno si jeden chlápek v zaměstnání pořezal lýtko o plech. Kolegové neváhali, na ránu přiložili pár obvazů a pro jistotu je ještě převázali pomocí duct tape (stříbrné pásky). Zavolali rychlou, kolegovi nachystali jeho batoh, zvedli vrata, abychom se dostali až do areálu a… prostě na pohodu. Další realita je taková, že pokud v ČR někdo zemře na ulici/doma, je to v naprosté většině z důvodu ne vykrvácení, ale zástavy srdce a dýchání. Případně si během úrazu způsobí takové zranění hlavy/páteře v oblasti krku, že zemře na něco jiného, než ztrátu krve. Měla jsem pár pobodaných nožem, nevykrváceli, vždy si oni sami/nebo někdo jim, přiložili něco jako tlakový obvaz na ránu a fungovalo to. Na druhou stranu slýchám, že záchranáři/doktoři nadávají, když někdo použije zaškrcovadlo nebo dokonce hemostatikum. Sama za sebe, já s tím problém nemám, pokud je indikováno, na zachránce nekřičím, naopak mu poděkuji, jak hezky situaci vyřešil. Ale musí to být adekvátní. U naprosté většiny ran, co jsme ošetřovali, prostě stačilo tlakové krytí a když už bylo třeba něco navíc, stačilo krytí do rány manuálně přitlačit a držet.

NÁZOR: Připouštím, a to se už dostávám k nějakému svému názoru, že i v ČR se může přihodit, že si amputujete končetinu, někdo vás pobodá nebo postřelí, případně se vyskytnete u nehody, kdy nebudete vědět, kam dřív. Připouštím, že když každému naložíte ihned zaškrcovadlo, můžete si to obhájit tak, že jste krvácení považovali za opravdu závažné a nikdo vám neřekne ani ň, protože jste laik, co nemůže adekvátně ránu posoudit. Asi je vždy třeba zvážit a rozmyslet si, jakým směrem se ubírat. Osobně bych ale varovala, a to je jen můj názor, nikoli doporučení, před tím, abyste/abychom se zaměřili jen na „1 typ“ první pomoci. Máme kurzy, které nás naučí život zachraňující úkony, kam by mělo patřit zastavení masivního krvácení, uvolnění dýchacích cest, volání záchranky a neodkladná resuscitace. Nebo, chceme-li, najdeme i pro civilní osoby kurz pod názvem TCCC, TECC, CLS. Pak tu máme kurzy, nad kterými dnes mnoho lidí ohrnuje nosánek a dokonce říkají, že jsou špatné - málo krvavé, a sice kurzy, které řeší i problematiku nad rámec výše uvedených stavů – patří tam třeba ošetření ran s ohledem na rány masivní, i ty menší, drobnější úrazy a především rozpoznání cévní mozkové příhody a dekompenzace diabetu, cukrovky, chceme-li a další... Ono totiž s tím druhým se v ČR setkáme spíše (a samozřejmě taky s nutností resuscitace). Je smůla mít doma super-army vybavení a nechat zemřít babču na mrtvici, protože příznaky nepoznám. Méně blbé, ale máme na to právo, je být třeba pečený-vařený na pohotovosti, protože si neumím poradit ani se správnou desinfekcí a ošetřením odřeného kolene. Osobně tedy nepovažuji přístup „naložím zaškrcovadlo, použiju appku Záchranka a víc neřeším“ za zcela vhodný. Protože pokud v ČR zemře někdo zbytečně, nejspíš to bude na něco jiného, než na „nepřiložené“ zaškrcovadlo – to je asi hlavní myšlenka tohoto článku. I když ano, připouštím, že i v ČR může být zaškrcovadlo potřebné a velmi užitečné. A ještě dodatek: Pokud s sebou nosíte lékárničku, vždy důrazně dbejte na to, aby obsah znala a uměla použít i osoba, co vás doprovází (manželka, přítelkyně). Vím, že muži chtějí být vždy ti, co ochraňují a zachraňují, ale pokud vás nějaký darebák napadne nožem, pujde spíše po vás-muži nebo po slabé ženě? Kdo bude pravděpodobně potřebovat ošetření?


Tento článek není proti použití zaškrcovadel a jiných, právě naopak. Jen říkám, že vše se musí použít indikovaně a zároveň se nesmí zapomínat na stavy, se kterými se setkáme mnohem častěji.