PRVNÍ POMOC U DOPRAVNÍ NEHODY Z POHLEDU BEZPEČNOSTI

Téma bezpečnosti při poskytování první pomoci je natolik obsáhlé, že tento článek jistě nepokryje vše, co může při záchraně lidského života ohrožovat zachránce. Vybírám proto ty situace, které zmiňuji ve svých kurzech a doplňuji je o reálné události. Pozn. po dopsání: článek by byl příliš dlouhý, proto je zaměřen pouze na dopravní nehody.


Předtím ale ještě několik postřehů zpoza palubní desky vozidla záchranné služby. Pokud vidíte sanitku záchranné služby (označena jako „ZDRAVOTNICKÁ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA nějakého KRAJE“, která má zapnuté majáky, případně spuštěné zvukové výstražné zařízení, jede opravdu na „ostrý výjezd“. Ještě v dnešní době slyším nebo čtu názory, že „záchranáři si jedou pro oběd“ nebo „záchrance se nechtělo stát na semaforech“. Pokud to tak snad fungovalo před lety (nevím), tak dnes opravdu ne. Krajské operační středisko (místnost plná technologií a především dispečerů) přesně ví, kdy které vozidlo majáky spustilo, jaké dveře sanitky se otevřely, má záznam ze dvou kamer, ví, kde se vozidlo právě nachází a kam jede. Pokud by si takový řidič záchranky spustil majáky při cestě na čerpací stanici nebo pro oběd, měl by průser jak blázen. Takže ne, opravdu si jako záchranáři nejezdíme pro obědy na červenou a se spuštěným světelným a zvukovým zařízením.


Pokud jedeme na zásah, je pro nás důležité, abychom dojeli rychle a bezpečně. Co se stává často a je problémem (pominu nepozornost řidiče, nedání přednosti, NE-záchranná ulička apod.):


  • vozidlo neuhne ke krajnici

  • vozidlo jede rychle až do chvíle, než jej záchranka dojede a pak se zastaví před zatáčkou, v zatáčce nebo těsně za zatáčkou

  • vozidlo jede rychle až do chvíle, než jej záchranka dojede a pak… zastaví se na stejné pozici jako vozidlo protijedoucí, vznikne sice ulička, ale tou záchranka neprojede

Je dobré, pokud jedete vozem, přemýšlet, jak situaci zvládnout co nejbezpečněji. Pokud vidíte blikající majáky, podle situace zpomalte, a buď zajeďte blíž ke krajnici, nebo zcela zastavte u krajnice (záleží, zda se s majákem potkáte na dálnici nebo ve městě). Zastavení v zatáčce je nebezpečné vždy.


DOPRAVNÍ NEHODA


CO S VAŠÍM VOZIDLEM?

Na bezpečnost a zastavení vozidla u dopravní nehody bylo napsáno mnoho článků, platí ale, že pokud to lze, zastavím ve směru jízdy za dopravní nehodou. Zastavení vedle nehody nebo před ní by znamenalo, že se vystavíte velkému riziku, že vozidla za vámi nedobrzdí. Nikdy také zastavujte v protisměru. Pokud jste zastavili, zatáhněte ruční brzdu a vypněte motor. Reflexní vestu mějte vždy „po ruce“. Doporučuji pořídit vestu s kapsou, kam dáte rukavice a velký tlakový obvaz. Vestu si oblečte ještě ve vozidle, pomalu, abyste se zklidnili a na ruce si nasaďte rukavice. Do kapsy si dejte mobil. Pak opatrně vystoupíte z vozidla tak, aby vás nesmetlo jiné auto a umístíte trojúhelník. Tak by měla začínat první pomoc u dopravní nehody. Rukavice máte na sobě proto, že když jste už zajistili všechny kroky bezpečnosti, můžete bez obav sáhnout na kohokoli, kdo je zraněný a od krve. Nepotřebujete tak ihned lékárničku, krvácení pozastavíte tlakem ruky (v rukavice) na ránu a počkáte, až lékárničku někdo přinese. Případně je možné vzít lékárničku z vozidla rovnou – platí, že reflexní vesta a lékárnička by měly být umístěny na dosah ruky, ne v kufru.


CO S TROJÚHELNÍKEM?

§26, Zákon č. 361/2000 Sb. Říká: „Trojúhelník musí umístit na okraj vozovky tak, aby byl pro přijíždějící řidiče včas a zřetelně viditelný, a to ve vzdálenosti nejméně 50 m, na dálnici nejméně 100 m za vozidlem. V obci může být tato vzdálenost, vyžadují-li to okolnosti, kratší.“ Výstražný trojúhelník byste měli složit už u vašeho vozidla, ne po cestě k místu jeho umístění. Vždy jej umístěte tak, aby jej řidiči mohli včas vidět a brzdit (ne těsně za horizont, za zatáčku apod.)


CO S HAVAROVANÝM VOZIDLEM?

Pokud havarované vozidlo hoří nebo doutná, vyčkejte na příjezd hasičů. Pokud takové nebezpečí není vidět, vypněte i motor havarovaného vozidla, vytáhněte klíčky, které položíte na jeho střechu a zatáhněte ruční brzdu. Pokud budete nahlížet, sahat nebo ošetřovat uvnitř vozidla, vždy myslete na sekundární aktivaci airbagů (typicky, když strčíte hlavu předními dveřmi do vozidla tak, abyste se natáhli k ruční brzdě nebo se na zraněného na něco zeptali). Pokud by airbag v tu chvíli zasáhl vaši hlavu, pravděpodobně vás zabije. Do vozidla tedy sahejte více rukama, než hlavou.


JAK HLÁSIT DOPRAVNÍ NEHODU NA LINKU 155

Jak jsme si napsali v jiném článku, když jde opravdu o život, je vhodné volat 155, která si pak následně zajistí například hasiče nebo policii. V ČR bohužel stále někteří radí, volejte 112, „tam jsou všechny složky“, což není samozřejmě pravda. Pokud voláte z místa nehody, jste očima našich dispečerek a dispečerů. Informace, že „někdo krvácí“, je slabá. Krvácí (stříká) z krku nebo rozseknutého rtu? Krvácí, protože byl postřelen a agresor běhá dál po paneláku? Krvácí, protože je účastníkem dopravní nehody a je tam dalších 5 raněných? Informaci se snažte popsat jako celek. Na prvním místě je místo události (lze použít app. Záchranka, číslo na sloupku železničního přejezdu, číslo komunikace, výrazné orientační body, informace odkud kam (ve kterém směru) jste jeli,… Možná to vydá na další, podrobný, článek :-). Dále popisujte, kdo se s kým střetl. Například:


Osobní auto s dalším osobním autem – dvě OA, dispečerka ví, že maximálně 10 lidí.

Sražený 1 chodec – dispečerka ví, že max. 1 osoba.

Osobní auto a motocykl – max. 6 – 7 osob,…

Osobní auto a sloup – max. 5 osob


V první chvíli vám totiž dispečer pošle nějaké sanitky, nějaké doktory a třeba vrtulník, informaci si pak dále upřesní a domluví se s vámi, jak dál postupovat a koho ošetřovat. Je ale důležité, aby na místo už nějaké posádky vyjely, stáhnout se dají vždy, ale takové dítě s poraněním mozku, které čeká na auto s lékařem,… Zkuste si najít na googlu nějakou fotografii dopravní nehody a zkusit ji popsat, třeba takto:


„Jsem u dopravní nehody, osobák narazil do sloupu, z auta vylezli 2 lidé, z auta se nekouří, víc zatím nevím…“

„Osobák srazil cyklistu, ten leží na zemi a nehýbe se. Lidi v autě vypadají bez zranění.“

„Převrátil se autobus na bok, někdo vylezl ven, ale někdo je ještě pořád uvnitř. Z autobusu se kouří, co mám dělat?“


Tato prvotní informace, díky které si dispečer udělá předběžný obrázek, je moc důležitá. Dispečer tak ví, kolik posádek má vyslat, dále si informace upřesní, případně změní. Ale křičet do mobilu „Halooo, přijeďte, tady je dopravní nehoda“, moc neřekne. Bylo to zmíněno již v jiných příspěvcích, ale pokud to lze, přepnu hovor na hlasitý reproduktor, aby byly volné ruce. Dispečerka zároveň slyší, co se na místě nehody děje.


CO SE ZRANĚNÝMI?

To je už věc k jinému článku, lépe ke kurzu první pomoci. Asi nejzásadnější je otázka „koho nechat sedět ve vozidle a koho vyprostit ven?“. Osoby, které sedí ve vozidle a „něco je bolí“ (to znamená, že vám to sdělí, tedy mluví a dýchají), je dobré ve vozidle nechat sedět. Jednak nezhoršíme zbytečnou manipulací bolesti, a jednak nezhoršíme zranění jako takové (například vnitřní krvácející poranění břicha, které je život ohrožující nebo rozlomenou pánev – to také hodně krvácí). Pozn.: V předchozí závorce uvedené je vnitřní krvácení, které lze řešit pouze operačně. Viditelné velké krvácení je samozřejmě nutné ihned zastavit. A také, pokud budou sedět hezky pospolu, budeme je mít pod kontrolou a neutečou :-).


Koho ale určitě vyprostit, pokud to lze (někdy to nejde bez hasičů kvůli deformovanosti vozidla po nehodě, pak nic nenaděláme)? Určitě vyprostíme osoby z takového vozidla, ze kterého se kouří. A také ty osoby, u kterých je potřeba zahájit neodkladnou resuscitaci, protože jsou v bezvědomí a nedýchají normálně.


Děkuji, pokud jste dočetli až sem. Ke článku se budu jistě vracet a snad ho i editovat, pokud si na něco vzpomenu nebo budu chtít upřesnit. Jistě není náhradou za plnohodnotný kurz první pomoci, spíše takovou úvahou, na co v případě dopravní nehody myslet. Některé části by se daly více rozvinout a konkretizovat, ale do toho se již pouštět nebudu. Článek proto neberte jako odborné poradenství a něco, co musí vždy na 100 % fungovat. Byl psán „z patra“.

0 zobrazení

© 2016 - 2020 První pomoc & Sebeobrana. Všechna práva vyhrazena.